Čtyři v jednom...
Autor: Jan „Kočičák" Kočí | Soutěžní téma: 3. Poezie černobílé fotografie
Hlasovat:
- Popis fotografie:
Dnes naposled/čtyři v jednom.
Bylo to krásné focení, úžasný člověk♥️
Ctěný pane, na Vaši prosbu „byl bych moc rád, kdybych znal váš příběh, pokud můžete něco sepsat, budu moc rád ...“ šmátrám v paměti a při pátrání mě zaskočilo, co v tom skladišti pořád je, aniž ovšem tuším, co tam už není, a tak se mi vybavuje, že jsem si téměř sáhl na Jurije Gagarina, ale nesáhl, že jsem se v dávných dobách vyučil malé části přírodních věd a později skrovnému zlomku věd náboženských, že jsem běžel s Emilem Zátopkem, usilovně, a on přesto vyhrál, že se mně při řízení tanku T-55 smekla noha z pedálu a já byl bezdůvodně pochválen za použití meziplynu při řazení, že, ač vojenské nemehlo, jsem dosáhl na funkci velitele výstavby Síně tradic tankového pluku československo-bulharského přátelství Čtyři Dvory, že na otázku, zda máme doma zbraně, jsem odpověděl „ne“, ale pak jsem se opravil, že máme nože, načež kapitán StB Josef Š. do protokolu uvedl „rozlišuje mezi chladnými a střelnými zbraněmi“, že mě celý život něco překvapuje, kdysi to, že „parniválec“ je ve skutečnosti „parní válec“, později to, že svět je a nikoli není, že lze s vnučkou soutěžit v rýmování, takže její očekávatelné „ve škole je blbé vše, nejvíc ale beze pře náš učitel, říkáme mu mučitel“ si vyžádalo mé úderné „ve škole dva školníci prali se o školnici, školnice se smála, i když se jich bála“, a tak jsem se dovzpomínal až k tomu důležitému, že díky své skvělé a nenahraditelné manželce mám čtyři úžasné děti a hejno jedinečných vnuček a vnuků, a tudíž Vás ze srdce zdravím, Váš T. P.